Rumunsko

Rady na cestu

Před odjezdem 

Potřebuji si zářídit vízum? 

Rumunsko se v roce 2007 stalo členem Evroské Unie, pro cestu do něj proto stačí pro občana České Republiky platný cestovní doklad ať je to občanský průkaz nebo pas. Vízum není potřeba.
Do doby pobytu pod 3 měsíce není nutné vyřizovat žádné další formality. Pokud se plánujete zdržet déle musíte se nahlásit na nejbližíší cizinecké policii. 

Je nutné očkování? 

Pro Rumunsko nejsou povinná žádná očkování. Doporučuje se ověřit platnost očkování ve vašem očkovacím průkaze, dále hepatitida A a B. 

Jak se domluvit? 

Úředním jazykem Rumunska je rumunština. Spousta lidí rozumí francouzsky, jazyky jsou si docela podobné. Domluvit se můžete také rusky, některé mladší ročníky mluví také anglicky. Bohužel angličtina není tolik rozšířená jako v západních zemích. Pokud budete mít štěstí domluvíte se také česky. Některá slova jsou totiž podobná ruštině. 

Kolik potřebuji peněz? 

Rumunsko ač je východní země je téměř stejně drahá jako ČR. Ubytování zde na některých místech seženete mírně levněji.  Ubytování mimo centrum Bukurešti, letenka a strava na pět dní vás výjde pod 10 000Kč. 

V jaké měně mít peníze? 

Oficiální měna je rumunský lei (RON). V každém městě jde bez problému změnit eura nebo dolary. Směnáren naleznete poměrně hodně, české koruny však mění jen malé procento z nich, stejně tak můžete mít problém v Čechách sehnat lei. Informujte se nejprve emailem nebo telefonicky zda směnárna má měnu k dispozici.
Kurz rumunské měny k naší je 1RON = 6CZK. 

Vzít si víc v hotovosti nebo na účtě? 

Hotovosti je rozumnější brát méně. Doporučuji zařídit si kartu u EquaBank. Dostanete od nich kartu zdarma, neplatíte žádné měsíční poplatky a výběr v zahraničí stojí jen 9Kč. Mít samostatně “cestovatelskou” kartu je rozumné i jako prevence krádeže, nebo zneužití. Sám si na cestovatelském účtu nechávám jen malou část peněz a postupně si je tam přesouvám ze svého hlavního účtu, od kterého si kartu neberu – i kdyby se někdo dostal ke kartě a PINu, moc toho neukradne. Pokud použijete při zřízení účtu jako referenční číslo 7749696766, získáte navíc 100Kč (a já také, ale kvůli tomu to nedoporučuji).
Ve městěch seženete bankomat bez problémů. Jedete-li na vesnici budete mít, stejně jako u nás menší problém. V tom případě si hotovost radši vyberte předem. Ušetříte si případné problémy. 

Co s sebou? 

Co s sebou záleží na tom v jakém ročním období jedete. Každopádně doporučuji si přibalit teplejší oblečení na chladné večery kdykoliv v roce.
Pokud jedete v zimě nejspíš si vezmete oblečení na hory, možná lyže.
Vždy ale nezapomínejte na základní lékarničku, ta se hodí ve všech městech a státech světa a co je nejdůležitější nezapomeňte na cestovní pojištění. 

Doprava 

Kde a za kolik koupit letenky? 

ČSA léta do Bukurešti přímými lety, které trvají asi dvě a půl hodiny, cena startuje na 4000Kč za obousměrný let. Stejně tak lety operuje rumunský Tarom, taktéž přímé lety za podobnou cenu.
Dále létá také Air Serbia, polský Lot nebo Lufthansa, ceny jsou podobné přímým letům, ale mají jedno mezipřistání. 

Z/na letiště 

Autobusové spojení 

Z letiště se lze do centra města dostat autobusovými linkami 780 a 783. Linka 780 spojuje letiště s hlavním nádražím Gara du Nord. Linka 783 jezdí do centra města, výhodou je, že ve 40 minutových intervalech funguje i přes noc. Cena za jízdenku je 3,5 lei (cca 20 Kč). 

Vlakové spojení 

Pohodlnější a rychlejší dopravu z letiště zajišťují vlaky „Henri Coanda Express“. Železniční stanice se nachází 900 m od letiště, pokud se Vám na ni nechce cestovat pěšky, můžete zdarma využít shuttle bus odjíždějící ze zastávky před příletovou halou. Jízdenky do vlaků se kupují buď ve stánku v příletové hale, nebo přímo na nádraží. Jednosměrná jízdenka vyjde na 6,8 lei (cca 40 Kč). 

 https://www.withflo.com/1305/Tel-aviv . 

Doprava na místě 

Jak se pohybovat po Bukurešti? 

Metro 

Bukurešťské metro je na rozdíl od povrchové dopravy řízeno společnosti Metrorex. Bukurešťské metro je vzhledem k častým dopravním kolonám nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem, jak se během dne pohybovat po městě. V současné době má metro 4 linky značené jako M1 až M4, mimo to se ale pracuje i na lince M5 a M6, která by měla vést na letiště. Metro funguje od 5:00 do 23:00, zbytek provozu zajišťují noční autobusy. 

Autobusy, trolejbusy a tramvaje 

Denní veřejná doprava v Bukurešti funguje od 4:30 do 23:00. Veškerou povrchovou dopravu zajišťuje společnost RATB. Celkově funguje ve městě přes 100 autobusových linek, které podle dopravního podniku pokrývají takovou část města, že v Bukurešti neexistuje místo vzdálené více jak 5 minut chůze od zastávky. Nevýhodou autobusů jsou časté dopravní kolony, které provoz zdržují. 

Kromě autobusových linek zde najdeme i 18 linek trolejbusových. Trolejbusy jsou podobně jako autobusy většinou velice moderní a disponují interaktivními displeji, na kterých můžete pozorovat průběh jízdy. 

Zatímco autobusy i trolejbusy jsou většinou moderní, tramvaje obsluhující 26 linek vypadají jako z historického filmu, na druhou stranu se s nimi po městě pohybuje rychleji než s autobusy či trolejbusy. 

Noční doprava 

Dopravu mezi 23:00 a 4:30 zajišťuje celkem 25 autobusových linek. Mezi 1:00 a 3:00 jezdí linky ve 120 minutových intervalech, což dopravu značně komplikuje. Zbytek času jezdí autobusy v 40 minutových intervalech. Celkem 16 z 25 linek vyjíždí z náměstí Piaţa Unirii v centru města. 

Jízdné 

Do minulého roku fungoval systém tzv. Activ Card – jakousi verzí Oyster Card, která platila pro Metrorex i RATB. Vzhledem ke sporům mezi oběma společnosti však byla tato karta zrušena a je třeba kupovat jízdné zvlášť. 

Pro cestování metrem jsou k dispozici jízdenky na 2 cesty (5 lei), 10 cest (20 lei), jednodenní neomezené jízdné (8 lei) či týdenní jízdné (25lei). Při přibližném kurzu 1 lei = 6 Kč je tak jasné, že jízdné v Bukurešti je velice levné. Jízdenky se kupují pouze ve stanicích metra, při vstupu do metra se vloží do automatických turniketů. 

RATB využívá kreditovou kartu Multiplu Card, kterou za 1,60 lei pořídíte ve stáncích u větších tramvajových a autobusových zastávek. Na kartu lze posléze dobíjet kredit, který se naopak strhává po přiložení karty k validátoru v dopravních prostředku. S kartou lze kupovat jednorázové nepřestupní jízdenky za 1,30 lei nebo celodenní jízdné za 8 lei. 

Po zrušení Activ Card existují i speciální jízdenky platné pro obě společnosti, finančně se však rozhodně vyplatí kupovat jízdenky zvlášť. 

Ceny a tipy jak ušetřit 

Odhadovaný rozpočet na 5 dní, týden a 14 dní 

5 dní = 5-7 000 Kč /os. 

Týden = 8-10 000 Kč/os. 

14 dní = 16-20 000 Kč/os.  

 Ceny potravin se příliš neliší od těch u nás. Záleží v jaké oblasti se nacházíte. Turistické oblasti bývají klasicky dražší. Připlatíte si za maso, zelenina bývá levnější.
 

Vstupy a služby 

Ceny služeb bývají podobné našim. Mírně vyšší v turistických destinacích na horách, ale to bývají u nás také.
Vstupy bývají kolem 30 lei. Vstup na Drákulův hlad Bran je 35 lei pro dopělé, 20 lei studenti, 7 lei děti.
Příroda však bývá samozřejmě zdarma. 

Ceny ubytování 

Můžete si vybrat z celé řady ubytování. Hostely se pohybují v mimo sezóně za 300Kč/os/noc v hlavní sezóně kolem 400-500Kč za noc. Pokud jste samostatný cestovatel je to jedno z nejlevnějších řešení.
O moc dřáž však nevýjde ani 2-lůžkový pokoj mimo centrum města, ale i v něm, ceny se pohybují kolem 400-600 korun za noc. V tomto případě se vyplatí si mírně připlatit za soukromí.

Jak ušetřit na pobytu? 

Pokud chcete v levné Bukurešti ještě více ušetřit, pořiďte si Bucharest City Card. S ní získáte slevy do muzeí, památek a restaurací cca 10 až 50% a procházku po městě s výkladem. Na rozdíl snad ode všech turistických karet je Bucharest City Card specifická tím, že je zcela zdarma. Pořídit ji můžete na recepcích ve většině hotelů, popřípadě ji lze objednat na internetových stránkách. 

Praktické tipy 

Dovolená s dětmi 

Dovolená s dětmi v Rumunsku nepředstavuje žádný problém. Cesta je poměrně rychlá, země není daleko. Využití najdou jak v horách, zimních aktivitách, tak v létě. Skvělé je zejména to, že děti vyrazí do nedotčené přírody a uvidí něco jiného než betonová města. 

Dovolená pro seniory 

Rumunsko láká také seniory. Rádi si přivezou keramiku nebo si sednou s místními. Rumuné jsou velice přátelští. Příroda si získá srdce každé věkové kategorie.  

Kde se nechat ošetřit? 

Po vstupu do Evropské Unie vám k ošetření stačí pouze platný průkaz evropského pojištění. Poskytnutá je však pouze nezbytná péče, nic navíc.
Zdravotnictví je mírně horší než u nás, minulý rok (2016) otřásal Rumunskem skandál nedostatečných desinfekčních přípravků. Myslím však, že momentálně se situace zlepší z důvodu častějších kontrol. 

Nakupování a suvenýry 

Mezi časté suvenýry patří například víno, keramika nebo traniny. Z Rumunska se také vyvážejí starožitnosti. Vše můžete nakoupit v obchodech, ve stáncích se dá občas smlouvat. 

Společenská etiketa 

Většina obyvatel Rumunska vyznává ortodoxní církev. V postních obdobích se nepořádají zábavy, skoro celé vesnice se sejdou v kostele. Respektujte místní.
Chování rumunu je velmi emotivní, gestikulace je velká. Jsou však velmi přátelští a ochotní vám pomoci za to, že utrácíte své peníze a tím rozšiřujete a pomáháte jejich zemi.
Chovejte se slušně, neničte přírodu. Chovejte se přesně tak jak chcete, aby se turisti chovali u nás. 

Osobní bezpečnost 

V Rumunských městech jsem se necítila příliš bezpečně. Jsem žena a místní obyvatelé dokážou být hodně neodbytní, problém měli také někteří známí, kteří zde cestovali.
Ač došlo k velkému zlepšení situace a Rumunsko rozhodně není zaostalá země stále není perfetní, je proto dobré mít se na pozoru.
Toto ovšem neplalatí v případě hor a vesnic zde bylo naprosto bezpečně a s ničím nebyl problém.
Nebezpeční mohou být také volně pobáhající psi. Někteří můžou být jak agresivní, tak přenášet nemoci. 

Jídlo a pití- místní speciality 

Vliv na Rumunskou kuchyni měly okolní státy, a tak jsou zde běžně k dostání pokrmy turecké, řecké, maďarské či bulharské. Z tradičních jídel můžete ochutnat např. 

Mămăligă - kukuřičná kaše podobná italské polentě. Jedná se o rumunský národní pokrm. Tradičně je podávaný s brynzou (brânză, slaný ovčí sýr) a kysanou smetanou (smântână). Další možností je rozmačkat kaši do mísy horkého mléka. Receptů obsahujících mămăligu jsou však desítky, konzumuje se jako příloha i hlavní jídlo. 

Ciorbă (čorba) - souhrnné označení pro rumunské polévky obsahující kyselé příchutě. Zatímco polévka označená jako supă nic kyselého nezahrnuje, do ciorby se přidává např. citron, zkvašené pšeničné otruby nebo šťáva z kysaného zelí. K oblíbeným patří ciorbă de burtă (dršťková s česnekem), ciorbă de perişoare (ostrá polévka s masovými knedlíčky), ciorbă de legume (zeleninová) a další. 

Sarmale - zelné nebo vinné listy plněné kořeněnou směsí mletého masa a rýže. Toto jídlo je rozšířeno po celém Balkáně. 

Mititei (mici) - grilované válečky z mletého masa, které jsou rumunskou obdobou čevapčiči. Dělají se většinou z hovězího masa a běžně obsahují česnek, černý pepř, tymián,.. podávají se s hořčicí a často se zapíjejí pivem. 

Pateuri - slané šátečky plněné sýrem nebo masem. Prodávají se v pekárnách. 

Tochitură moldovenească - dušené vepřové maso servírované se sýrem, česnekem, volským okem a mămăligou. Existují různé regionální varianty, jako např. transylvánská tochitură ardelenească. 

Rasol moldovenesc cu hrean - vařené kuřecí, vepřové nebo hovězí maso s kysanou smetanou a křenovou omáčkou. 

Zacuscă - v Rumunsku populární zeleninová pomazánka, která se jí hlavně v zimě. Hlavními 

Clătită - rumunské tenké palačinky plněné slanými i sladkými náplněmi. 

Z alkoholu je populární tuică - rumunská pálenka ze zkvašeného ovoce, obvykle – podobně jako naše slivovice – ze švestek. Obsahuje nejčastěji 30 % alkoholu. 

Palincă - velmi silný alkoholický nápoj destilovaný z různých druhů ovoce, podíl alkoholu se vyšplhá až na 50-60 %. Palincă je specialitou Transylvánie a především sousedního Maďarska. 

V Rumunsku se dají koupit velmi kvalitní vína. Oblíbenější jsou sladká a polosladká vína, ale koupit se dá i víno suché. Červené víno se označuje negru nebo roşu, bílé alb, suché sec, sladké dulce a šumivé spumos. Na podzim seženete burčák, kterému se říká must.  

Pivo je v zemi také běžně k dostání. K nejznámějším značkám patří Silva, Ciuc a Ursus. 

Káva  je v Rumunsku nejrozšířenější ve formě turecké kávy, tedy silné, hodně slazené kávy s lógrem na dně. 

Doplňující informace 

Svátky a místní oslavy 

Největší část obyvatel jsou křesťané.
Místním zvykem je dávat na začátku jara slečnám sněženky a červeno-bílé mašličky na oslavu.
Zajímavostí je také třeba to, že svatby trvají tři dny, dřívě však trvaly až týden!

V tyto státní svátky bývá zavřeno: 
1.-2. ledna – Nový rok
duben/květen – Velikonoce
1. květen – Svátek práce
15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie
1. prosince – den sjednocení Rumunska
25. nebo 26. prosince – Vánoce  

Základy  rumunštiny 

Bună ziua – Dobrý den
Salut – Ahoj
Mă numesc… – Jmenuji se…
Ce mai faceţi? – Jak se máte?
Bine – dobře